On_ona_a_4_kola_850x480
Pohyb Vztahy Ze života

On, ona a čtyři kola

  • Prosinec 18, 2016

Seriál Vztahy bez hranic – díl 4

Pokud jste pravidelní čtenáři naší rubriky Vztahy bez hranic, tak jste již jistě poznali, že vztah mezi “zdravým” a hendikepovaným je docela dobře možný. Jak takové spojení v praxi funguje? Našli jsme pro vás dva takové nesezdané páry, ve kterých je jeden z partnerů na vozíku, a které spolu žijí alespoň rok. Chtěli jsme řádně nahlédnout pod pokličku, a tak jsme jim položili trochu choulostivé otázky. Oba odpovídali odděleně. Rozhovor je bez cenzury, proto obsahuje i „méně spisovné“ výrazy, což jistě omluvíte.
Výsledek posuďte sami.

 

On, ona a čtyři kola

 

Pár číslo 1:  Chodí spolu dva roky. Bydlí spolu rok a půl.

 

Ona – chodící, 25 let

On – vozíčkář, 34 let

 

Co tě první napadlo, když jste se poprvé potkali?

Bože ten je sexy!! Není to divný, že mi připadá sexy chlap na vozíku??!! Naše děti mu budou slušet… Kam pojedeme na dovolenou?? Všude jsou schody!!

“A do hajzlu.” Tu prostě musím dostat….

Vzpomeneš si na moment, kdy ti bylo jasné, že asi nebudete jen kamarádi?

Hned první pohled na něj, na výstavě, když měl v ruce foťák a nebylo mu vidět do obličeje 😀 V hlavě mi proběhlo tisíce myšlenek (viz první otázka).

V první chvíli, kdy sem ji uviděl.

Jaká byla reakce tvé rodiny a přátel na váš vztah?

Rodina byla zaskočená – vozíčkář?? To se o něj budeš celý život starat?? A není moc starý?? (9 let rozdíl) Ale teď mi například můj děda volá většinou jen kvůli tomu, aby se zeptal, jak se má a kdy ho zase uvidí v televizi…
Kamarádi to vzali docela v pohodě, časem se nebáli ani zeptat na otázky typu “Máte vůbec sex?? Jak??!!”

Normální 🙂 . Teda tentokrát se ptali, jestli už bych se fakt nechtěl usadit.

Jaká byla reakce tvé potenciální tchyně a tchána?

Tchýně si přála holčičku, kterou nikdy neměla, a vidí ji trochu ve mně. Myslím, že mě má docela ráda. Tchán mě skoro rok zkoušel, jestli nejsem stejná potvora, jako jeho bývalky… Ale snad už zjistil, že nejsem 😀 Jen jsem podle něj zase trochu moc mladá …

Žádná, v tomhle mám bohužel výhodu, že partnerka maminku nemá a s tátou se nestýká 🙁 .

V čem vidíš největší problém?

Momentálně najít si ideální bydlení, aby partnerovi co nejvíc vyhovovalo a bylo pro něj pohodlné, za rozumnou cenu. Jinak asi jen to, že máme občas problém se někam dostat – koncert známých v místě, kde není bezbar vchod, návštěva mojí rodiny, která má byt v prvním patře rodinného domu, samozřejmě bez výtahu…16 schodů… Mizerná podpora od státu…

Sám v sobě a tom, že se usazuju příliš pomalu :). A v tom, že by mohla mít větší prsa….

Tvoje pocity před první sexem?

Bude mu vůbec stát? Když nebude, co tam budeme dělat? Zase na druhou stranu, když mu nebude fungovat, určitě to bude umět daleko líp pusou… A to už teď jako budu muset být pokaždé nahoře??!!!!!!

Jooooo lets fuck!!! 🙂

Co tě nejvíc na počátku vztahu nejvíc překvapilo?

Že se stydí říct si o pomoc. Že bydlí sám. A že umí (docela obstojně) vařit. 😀

Jak je skvělá v posteli.

Co nejšílenějšího jste zažili v souvislosti s handicapem?

Sex?? 😀
Pak asi jít s vozíčkářem na koncert, kde se prodíráte lidma jako rypadlo zmrzlou zemí.

Když se musela pohybovat na vozejku a skoro nic sama nezvládala a já se o ní nemohl starat, protože jsem byl na soustředění a na závodech. A když jsme se pak dva na vozejku nemohli vejít do kuchyně :D.

Co lidi nevědí o takovém typu vztahu, jako je ten váš?

Není to oběť. Neobětujeme se, abychom se starali o lidi s postižením. Je to běžný vztah jako každý jiný, a přesto ve spoustě věcí výjimečný.

Že může bejt plnější sexu než ten jejich. A že je úplně stejnej jako každej jinej vztah.

Jakou radu byste dali nováčkům, kteří do takového vztahu vstupují?

Hledat hlavně výhody takového vztahu. (Pojízdný nákupní vozík, parkovací místa, levnější vstupné) Brát toho druhého jako člověka, partnera, přítele, chlapa/ženu, atd., a až potom jako vozíčkáře.

Neposrat se předem 🙂

Jak vidíte společnou budoucnost?

Svatba, dům, první dítě, dovolená v Jugoslávii, druhé dítě, dovolená v Chorvatsku…. 😀
No, nějak tak. Těším se, až založíme rodinu a budeme spolu vychovávat děti. Už to mají vlastně chudáci všechno naplánované, včetně toho, jaký budou dělat sport.

Růžově, plnou dětí a sociálních jistot… a až přestanem bejt pořád unavený z práce a tréninků tak i plnou sexu!!! 😀

 
 
Pár číslo 2:  Chodí spolu čtyři a půl roku. Bydlí spolu rok a půl.

Ona – vozíčkářka, 26 let

On – chodící, 30 let

Co tě první napadlo, když jste se poprvé potkali?

Aha, no……. dobrý teda….. 😀
Proč mě kurva zdraví “dobrý den”, když už si cele týdny píšeme a normálně si tykáme?

Vzpomeneš si na moment, kdy ti bylo jasné, že asi nebudete jen kamarádi?

Bylo to na nějaké tramvajové zastávce v Bohunicích. Čupěl přede mnou a já si říkala: “No tak už mě polib, ty troubo!”

Asi nevzpomenu. Ty věci šly nějakým vývojem k vážnému vztahu a na zlomový moment si nevzpomínám. Ani vlastně nevím, jestli jsme vůbec někdy byli kamarádi v takovém tom puritánském smyslu slova.

Jaká byla reakce tvé rodiny a přátel na váš vztah?

Přátelé ho vzali v pohodě, stejně jako předchozí moje chlapy. Rodičům byl zpočátku trochu nesympatický, ale všechno se spravilo jednoho dne. A to, když táta koupil tenisové rakety a zahráli si společně s tátou a sestrou. Sestra byla ráda, že má komplice k tenisu a táta, že má s kým chlastat. A mamka si myslím, že si na něj zvykla. 🙂

Rodina se mi to samozřejmě pokoušela rozmluvit. Ale já si stejně vždycky nakonec udělám, co chci. Musel jsem hodně vysvětlovat a zasvěcovat.

Jaká byla reakce tvé potenciální tchyně a tchána?

Prý ne moc dobrá, tedy aspoň u tchýně. Pořád doufala, že by si Ondra mohl najít nějakou zdravou holku. Chápu ji, naprosto. Jinak si s Eliškou rozumíme, je to príma baba.

Úplně normální. ‘Tchýně a tchán’ jsou zlatí lidi, mám je moc rád.

V čem vidíš největší problém?

V tom, že to nemusí být tak krásné pořád. Že ho jednou omrzím, protože je se mnou spousta práce.

Tak samozřejmě jsou tu věci technického rázu spojené s handicapem, ale to je prostě výzva.

Tvoje pocity před první sexem?

Ježiši, dá mě z postele potom zpátky na vozík? Bože, nešlo by se teď na chvíli narovnat, ať jsem sexy? Zamkli jsme pokoj? Nejde vychovatelka?

Nic nestandartního. Jen bylo třeba hledat nové polohy.

Co tě nejvíc na počátku vztahu nejvíc překvapilo?

“Ta bichla, co máš vzadu ve vozíku, je Korán?” Tohle mě opravdu překvapilo. 😀

Na začátku vztahu už opravdu nic. Překvapivé bylo takové poznávání na začátku, vozík, ovládáni, pohyby a tak.

Co nejšílenějšího jste zažili v souvislosti s handicapem?

Když jsme jeli na vozíku na parník a zpátky taxíkem bez vozíku. 😀

Největší peklo byl pád do přehrady. V tom pozitivním slova smyslu to byl sex večer venku uprostřed Kociánky na pingpongovém stole.

Co lidi nevědí o takovém typu vztahu, jako je ten váš?

To Ti tak budu říkat. 😀

Nevědí, že je to vztah jako každý jiný. Na city nemá handicap vliv a zbytek – ty technické věci – to je mnohem jednodušší a vždy se to dá řešit.

Jakou radu byste dali nováčkům, kteří do takového vztahu vstupují?

Chce to koule a trpělivost.

Tak do začátku jenom nebát se a jít do toho.

Jak vidíte společnou budoucnost?

Asi takovou, abychom byli oba spokojeni, ne? 🙂

Já doufám, že spolu v duševním zdraví zestárneme a umřeme na nějakou hezkou civilizační nemoc.

 
 
 Autor: Michael Vidura