Sluch

Děláme věci jinak aneb pomocníci pro sluchově postižené

  • Duben 5, 2015

Věděli jste, že porucha sluchu je jedním z nejčastějších zdravotních postižení? Sluchově postižení (dále jen SP), mají narušenou schopnost komunikovat s okolní společností. Je důležité brát v potaz, že ne všichni SP mají stejnou vadu. Poškození sluchu je u každého velmi individuální. Od toho se dále odvíjí možnost kompenzace ztrát sluchu a užívání různých komunikačních systémů:

Odezírání: vnímání mluvené řeči zrakem. Proto je důležité osvětlení, přiměřená vzdálenost, úhel pohledu. Když budete od nás v noci stát 3 metry se světlem za zády, nepočítejte, že vám něco budeme rozumět. Navíc neustálé sledování komunikace a udržení koncentrace je velmi náročné a vyčerpávající.

Daktyl (prstová abeceda): využívá různých poloh a postavení prstů, které zastupují jednotlivá písmena abecedy. Existuje jednoruční i dvouruční daktyl.

Český znakový jazyk: vizuálně-motorický komunikační prostředek (oproti češtině, která je audio-orálním prostředkem). Znakový jazyk je plnohodnotným komunikačním systémem s vlastními pravidly a gramatikou.

Znakovaná čeština: umělý systém pro zjednodušení komunikace mezi slyšícími a neslyšícími. Znakovaná čeština je přímo odvozená od mluveného jazyka a využívá jeho gramatiku.

Simultánní přepis, videohovor, titulky: přepis online pomocí operátora/ky, videohovor mezi tlumočnicí a neslyšícím, titulkování v televizi.

No a teď tedy k samotným sluchovým vadám a jejich kompenzaci. Na obrázku lze vidět základní audiogram:

audiogram

Pro ty, co neznají, jedná se o výstup vyšetření sluchu. Zavřou vás do zvukotěsné komory, na uši dostanete sluchátka a do ruky ovladač s tlačítkem. Do uší vám pouští zvuky o různé výšce/hloubce, a když něco slyšíte, zmáčknete tlačítko. Každý puštěný zvuk = bod na audiogramu. Body jsou nakonec propojeny do křivky, která ukazuje vaši ztrátu sluchu.

Pro lepší představu, při ztrátě 20 dB už neslyšíte například šumění stromů, zpěv ptáků nebo tikot hodin. Při ztrátě 40 dB člověk ztrácí schopnost porozumění jednoslabičných slov. Při ztrátě 60 dB je již úplná ztráta porozumění řeči. Člověk slyší zvuk, ale nerozumí. Ráda používám přirovnání, že se člověk cítí jako cizinec ve své vlastní zemi. Nebo, jako kdybyste jeli do Číny a neuměli čínsky. Uslyšíte, co kdo říká, ale nebudete mu rozumět. Při ztrátě 80 dB a více již člověk neslyší například vysavač, telefon a další “hlučné” věci.

No a jaké vychytávky můžeme používat, abychom si usnadnili situace v běžném životě? Následující pomůcky sice ztrátu sluchu částečně kompenzují, je však důležité vědět, že již nikdy člověk neuslyší tak, jak se zdravýma ušima.

Pomůcky usnadňující vnímání mluvené řeči:

Sluchadla – pouze zesilují, například stejně jako TV, rádio, MP3 přehrávač.

BAHA – funguje na principu přenosu vibrací přes kost do mozku.

Kochleární implantát (KI) – neuroprotéza, která jako jediná alespoň částečně dokáže nahradit sluch. Je indikován, když už je člověk prakticky hluchý a sluchadla již nepomáhají.

Individuální (osobní) pomůcky:

Signalizační zařízení – jsou to přístroje, které detekují nějaký zvuk a uživateli signalizují, že onen zvuk zaznamenaly (vibracemi, blikáním, zvýšenou hlasitostí). Signalizátorů je spousta druhů. Můžou signalizovat zvonek od bytu/domu nebo telefon, pláč dítěte nebo jejich kombinace. Komu by se nelíbily tyhle technické vychytávky, dá se vycvičit signální pejsek, který vás upozorní na klepání, zvonek, budík, cokoliv, co ho naučíte.

Světelný nebo vibrační budík – má mnoho podob. Vibrační může být ze dvou částí. První část, která detekuje zvuk klasického budíku, je položena třeba na nočním stolku a druhá část pod polštářem. Nebo může být vibrační zařízení zabudováno přímo v budíku, který klipsou uchytíme k polštáři, aby v noci během spánku nespadl z postele. V obou případech čeká uživatele probuzení v podobě příjemné „masáže“. Světelné budíky míváme normálně na nočním stolku a při buzení využívají zábleskové signalizace.

Naslouchací pomůcky – přenáší zvuk od zdroje k posluchači do sluchátek nebo přímo do sluchadel či kochleárního implantátu. Ne všichni tyto pomůcky mohou využívat. Záleží na typu vady.

Poslech televize – přístroj umožní poslech hudby nebo televize, aniž by uživatel rušil hlasitým poslechem své okolí. Tyto přístroje se dají také využít při komunikaci v rodině, při návštěvě u lékaře, na poště nebo na úřadě.

Osobní zesilovač řeči – pomocí zesilovacího systému je možné slyšet řeč osoby, se kterou komunikujete, dokonce i v hlučném prostředí. Vysílač (mikrofon) se pověsí na krk mluvící osoby, nebo se namíří proti ní. Řeč je následně zpracována a přenesena přímo do sluchadla.

Sady pro mobilní telefony – sada se připojí k mobilnímu telefonu a zvuk je potom z telefonu přenášen indukční vazbou přímo do sluchadla.

 

Autorka: Edita Kolářová

Edita ztrácela sluch od svých 13 let. Úplně ohluchla v 26 letech, nyní je uživatelkou kochleárních implantátů. Je studentkou doktorandského programu na VŠCHT, miluje knihy, zvířata a rybaření. Chtěla by změnit pohled na sluchově postižené a věnovat se osvětě v této problematice.