O projektu

Veřejnost začíná o lidech s postižením přemýšlet, ukázal výzkum

  • Květen 19, 2014

Postoj k lidem s postižením je téma, které by si v sobě měl každý z nás nějak vyřešit, ne se mu vyhýbat ze strachu či nejistoty. Stejně jako v minulých letech jsme zkoumali, nakolik se toto přání daří v České republice i díky kampani Chodicilide.cz proměňovat ve skutečnost. Dobrou zprávou je, že stále přibývá lidí, kteří handicapované nepodceňují ani zbytečně nelitují, a přestože jde o běh na dlouhou trať, dosavadní výsledky se zdají být povzbudivé.

Na rozdíl od předcházejících dvou vln kampaně, které pracovaly s metaforou létání jako normální lidskou vlastností a chozením jako druhem postižení, se v roce 2014 hlavními postavami spotů stali skuteční lidé. Nevidomý horolezec, který dokázal pokořit řadu vrcholů. Vozíčkář, který hraje v představení plném akrobatických dovedností. Neslyšící, který taxikaří. To jsou pouze tři příklady lidí z reálného světa, kteří i přes své znevýhodnění dělají to, co chtějí. A na ně průběžně navazují příběhy dalších

Zdá se, že sdělení se podařilo předat. Oproti předchozím rokům dál stoupl počet těch, kdo pochopili, že cílem a kýženým výsledkem není soucit, ale odstranění obav a snaha vysvětlit, že lidé s postižením jsou normální a dokáží často stejné věci, jako lidé zdraví.

graf-prinos

Fakt, že veřejnost o světě lidí se zdravotním postižením více přemýšlí, dokazuje i další meziroční srovnání. Oproti roku 2013 znatelně ubylo dotazovaných, kteří si myslí, že jim pro lepší porozumění lidem se zdravotním postižením nechybí žádné informace. Více si tak připouštějí, že toho přeci jen příliš nevědí o tom, jak s handicapovanými komunikovat, jak vůbec žijí a co všechno mohou v životě dokázat.

graf-informace

Ještě výmluvnější proměna pak nastala ve vnímání toho, jak mohou sami lidé se zdravotním postižením pomoci tomu, aby byli vnímání stejně jako lidé zdraví. Zatímco ještě před rokem více než tři čtvrtiny lidí vůbec nevěděly, jak na takovou otázku reagovat, nyní téměř polovina dotazovaných konstatovala, že lidé s postižením mají především být sami sebou. Překážky v komunikaci tak pravděpodobně nevidí primárně na straně handicapovaných a současně si jsou více vědomi toho, že vzájemné porozumění je bez problémů možné, svět lidí se zdravotním postižením se od toho běžného zase tolik neliší a není to žádná tajemstvím opředená říše, ze které je třeba mít obavy.

graf-chovani

Podobně, a z toho jsme měli obzvláště radost, se nejvíce dotazovaných vyjádřilo v tom smyslu, že pro bezproblémové soužití a plnohodnotný život není tím nejdůležitějším pořádání sbírek nebo masové stavění bezbariérových přístupů, jakkoliv jsou to bezpochyby věci prospěšné, ale především společenská změna ve vnímání zdravotního postižení. Tedy chovat se k handicapovaným jako ke všem ostatním, porozumět jim a nepodléhat různým klišé a stereotypům.

graf-zivot

Přiložené grafy jsou výňatkem z rozsáhlého průzkumu, který realizovala společnost Median. Dotazováno bylo celkem 1257 lidí od 12 do 79 let. Důraz byl přitom kladen také na rovnoměrné rozložení mezi muže a ženy, mezi jednotlivé věkové skupiny, různé úrovně dosaženého vzdělání, mezi obyvatele všech českých krajů i s ohledem na počet obyvatel v místě bydliště. Výběrové vzorky byly následně převáženy, aby odpovídaly kvótnímu rozložení sociodemografických znaků obyvatel České republiky.